2016

V sobotu 10. prosince proběhl již čtvrtý ročník Dobročinné topinky, kterou pořádáme spolu s oddílem Dakotů.  Základní princip naší pomoci spočívá v tom, že návštěvníkům Vánočního jarmarku na hradě Lipý nabízíme topinky smažené na táborových kamnech. Kolik peněz lidé zaplatí za usmaženou topinku, záleží pouze na nich. Celý výtěžek pak předáváme těm, kteří pomoc skutečně potřebují. Vybíráme si osoby nebo organizace z České Lípy nebo z blízkého okolí. 

V sobotu 10. prosince na Vodním hradě v rámci vánočního jarmarku proběhne další ročník Dobročinné topinky. Tentokrát půjdou všechny vybrané peníze na šestiletou Viktorku z České Lípy, která v roce 2015 onemocněla závažným nádorovým onemocněním – alveolárním rhabdomyosarkomem.

Všechno bylo krásný, ale jen než mi Metoděj každou noc zalehnul karimatku. Když jsem ho jednou šťouchnul, probudil se a řekl: "Slez z mojí kari...!!"

Bahno, 10km dlouhá trasa, rybník, lana, dřevěné zdi, pytle s pískem, kýble se štěrkem, ostnaté dráty, ručkování a nekonečné angličáky. To vše čekalo na partu z nebojácné CHIPPEWY v nedělním závodě SPARTAN race v Liberci. Zdeněk, Roman a tři děti - Jindra, Pingvín a Mareček dokázali, že rozhodně nejsou z cukru!

Neváhejte a udělejte si čas na dvě nejnovější videa ze života českolipských tomíků.

Přijeli jsme vlakem do TUrnova. Ve vlaku se nic nedělo, jen jsme seděli. Z nádraží jsme šli na ostrov. Na ostrove jsme si v chatě vybalili batohy. Ležel jsem s Matou a druhym Matou. Spali jsme na stropě. 
Druhý den ráno jsme šli na průzkum ostrova. Malina vylezl na most. Ten byl takovej žebříkovej. Až jsme došli na konec ostrova, tak tam vedly dvě řeky. Po obědě jsme vyjeli na vodu. Vlakem jsme jeli k nejaky restauraci se smajlikem, který měl 4 oči. Tam nam dali kanoe. Ja jsem jel s TOmem a Matou, měli jsme želenou kanoi.

Líbilo se mi,jak jsme jeli na lodi a líbilo se mi,jak jsme spali v tom domečku. Třeba se mi líbila hezká kuchyň, spinkala jsem se Sančou,s Míšou a se Štěpkou.

Přijeli jsme tam vlakem. Potom jsme se zabydleli v jednom domku. Velký spali nahoře, skoro na střeše a malý spali dole. Po obědě jsme jeli na řeku Jizeru.

Všem DAKOTůM, celé CHIPPEWě, lidem, kteří přispěli, rodičům, kteří také prodávali předměty - všem vilké díky! Letošní Světluška je za námi a my se vůbec nemusíme stydět.

Druhý zářijový týden se pro nás stal již po třetí týdnem pro Světlušku. Každý den chodíme po městě a pomáháme lidem dělat dobré skutky s pomocí nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška, který pomáhá lidem se zrakovým postižením.

Strašně pršelo, neměla jsem holínky ale moc jsem se těšila. Nejvíc na holky. Naše týpí se jmenovalo Bělásci. Spala v něm Míša, Jůlinka, Štěpánka a já. Žádná vélká holka. Maruška, Bruska a Anežka se o nás staraly. Byly to naše náhradní maminky.

Na tábor jsem se těšil, nejvíc na kamarády. Avangers týpí bylo nejlepší, spal jsem se Zdendou, Bertíkem, Máťou a Matyášem.

Na táboře to bylo fajn, ale v noci se mi zdály zvláštní sny. Moc se mi líbilo Ellénium a také koník Artur. Také se mi líbila zkouška lektvarů. Nejlepší bylo, když jsme rozdělali vajíčka.

Když jsem prišla na tábor, tak jsem nebyla zvyklá, ale líbilo se mi tam hezky. Líbilo se mi týpí a hlavně se mi líbilo, když jsem dostávala dopisy. Líbilo se mi, když jsem byla s kamarádama, vyndávali jsme vajička a dávali jsme do krabičky kamínky. Bála jsem se, když jsme měly s Darčou noční službu, ale vydržela jsem to, protože nás ochraňovala želva ninja.